FAQ

Fotovoltaika je proces, kterým popisuje a implementuje přímá přeměna světla na elektrickou energii.

• Světlo – slunce – sluneční záření je nejrozšířenější ekologickým, udržitelný a hlavně dostupný zdroj energie, který každou sekundu dopadá na Zemský povrch ať chceme nebo ne a proto jej řadíme mezi obnovitelné zdroje.
• Jeho využívání je šetrné k životnímu prostředí.
• Sluneční energie je zdarma, svítí zda chceme nebo ne, nikdo ji neumí omezit, vypnout nebo zastavit.
• Hlavní výhodou sluneční energie, že nemusíme platit žádné palivo, tedy benzín, uhlí, plyn nebo dřevo a tudíž je v podstatě zdarma.
• Sluneční světlo je nevyčerpatelné a proto fotovoltaika je nejperspektivnější technologie.

Přeměna sluneční energie na elektrickou se realizuje ve fotovoltaických panelech. Tyto známe několik provedení, hlavně malé v zahradních lampičkách, střední u pouličních lamp až po velké, které Vám umíme nainstalovat na střechu Vašeho rodinného domu.

Slovensko a celá střední Evropa má relativně dobré podmínky pro instalaci fotovoltaických panelů a proto čím dříve si je nainstalujete tím dříve můžete využívat jejich unikátních výhod.

Solární panely po nainstalování systému Vám budou produkovat elektrickou energii zdarma během příštích minimálně 40 let. Slunce svítí, panely jsou nainstalovány a na konci drátů z měniče umíte připnout jakýkoli elektrický spotřebič a bude fungovat… bez nutnosti platit měsíční fakturu elektrárnám.

Budete nezávislí se svojí vlastní fotovoltaickou elektrárnou, která vám bude zdarma a ekologicky vyrábět elektrickou energii z nevyčerpatelného slunečního zdroje.

Zároveň přispějete k záchraně naší planety pro příští generace, neboť se začnete chovat ekologicky, přispějete k čistšímu ovzduší.

Dokdy bude Pepa nosit dřevo? Bude to 10 let? Slunce bude svítit i když zemřete. I pro Vaše děti a nemusíte spoléhat na Pepu.
8 důvodů, proč si vybrat solární systém

• Získáte a budete využívat nevyčerpatelnou a čistou energii ze slunce.
• Je to zelená, obnovitelná energie, která nemá žádný negativní vliv na životní prostředí.
• Sluneční podmínky střední Evropy umožňují využít sluneční energii efektivně.
• Provoz fotovoltaických elektráren je bez nákladů.
• Náklady na sevis jsou velmi nízké.
• Životnost kvalitních solárních článků je 25 – 40 let
• Návratnost investice se pohybuje od 3 do 8 let v závislosti na vaší spotřebě.
• Neplatíte za žádné palivo, odpadávají Vám měsíční vysoké faktury na elektřinu.

Fotovoltaická elektrárna od naší firmy díky nejmodernější technologii zajišťuje přeměnu sluneční energie na elektrickou. Jejím základním článkem je solární panel, ve kterém se mění sluneční záření na elektrický proud.

Solární systémy montujeme na střechy domů nebo střechy výrobních hal ale jelikož jsme lídry na trhu tak je umíme namontovat i na lodní kontejner nebo je přímo nainstalujeme ve formě umělecké květiny do středu náměstí.

Pokud světelný foton dopadne na polovodič, dojde k uvolnění velkého množství volných elektronů, které mohou závodit elektrodami. Dvě elektrody – to je základní primitivní fotovoltaický článek. Články, které jsou uloženy v řadě, propojeny a chráněny tvoří fotovoltaický panel, který dobře známe ze střech moderních domácností nebo elektřinu vyrábějících farem. Panely známe monokřišťalické, polykřišťalické nebo tenkovrstvé. Domácnost se může změnit na malou fotovoltaickou elektrárnu se schopností dokonce dodávat přebytečnou energii do sítě. Stačí vám běžné a skladné součástky jako jsou panely, střídač, rozvody, jističová skříň, uzemnění, elektroměr a případně baterie.

Drtivá většina slovenských domácností je připojena na klasickou elektrickou síť, čili fotovoltaika zpravidla funguje s součinností s normální energií z elektrárny. Dokonce i největší technologickí giganti na světě jsou připojeni k elektrárnám. Je však možné mít také off-grid systém, na nedostupných místech, kde není „natažená elektrika“. Z toho plyne, že klasické fotovoltaické sestavy, které běžný uživatel u nás provozuje, jsou tzv. on-grid.

Čím větší fotovoltaický panel, tím větší výkon je schopen poskytnout. Jak všichni víme, špičkový výkon závisí na denní hodině a počasí – jednotky výkonu se měří typicky při 25 stupních Celsia. Solární panely se v našich podmínkách většinou orientují na jih s úhlovým sklonem 30 až 60 stupňů.

Fotovoltaický systém napojený na síť – jde v podstatě o generování elektrické energie pomocí fotovoltaických panelů, které jsou připojeny do rozvodné sítě. On-grid systém se skládá ze solárních panelů, jednoho nebo několika střídačů, úpravy energetické jednotky a síťovou přípojku zařízení. Elektrická energie se neakumuluje do baterií, ale hned se spotřebuje. Případný přebytek se předává do sítě.

On-grid systém je určen především pro instalaci na střechy rodinných a bytových domů, ale také malé komerční a obchodní budovy.

Výrobce může čerpat jednorázovou dotaci na výstavbu zdroje z OP kvalita životního prostředí (SIEA), nemá nárok na odprodávání elektřiny distribuční společnosti.

Tyto fotovoltaické zdroje jsou nejrozšířenější z důvodu jednoduchosti technické realizace a výhodné ceny.

Jedná se o nejmodernější způsob využití elektřiny ze slunce s nejvyšší mírou vlastní spotřeby z výrobního zdroje. Hybridní synchronní zdroje pracují během dne jako on-gridové, večer a v noci dodávají elektřinu do elektroinstalace v objektu z baterií. V případě výpadku elektřiny v omezeném režimu dodávají elektřinu do objektu. Jedná se o nejmodernější zdroje, kterým náleží budoucnost. Stabilizují distribuční síť a zajišťují minimální odběr z distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Vlastník nakupuje po instalaci zdroje od distribuční společnosti jen rozdílovou složku elektřiny.

Tento systém je kombinací ON-Grid systému a OFF-Grid systému. Tento systém je obzvláště výhodný při čerpání dotací, neboť při čerpání dotací dáváme přebytky do sítě zdarma. Ovšem u tohoto systému si přebytky ukládáme do baterií, odkud později, když už samotný výkon FV elektrárny nepostačuje k pokrytí spotřeby domu, energii čerpáme z baterií a nekupujeme ji ze sítě.

Tento systém sestává z fotovoltaických panelů, které vytvářejí stejnosměrný proud. Ten se následně v invertoru (měniči napětí) mění na střídavé napětí. Tento měnič může být jedno- až vícefázový a v závislosti na typu systému určený pro napětí 230V nebo 380V. Měnič obsahuje funkci pro nabíjení baterií a regulátor, který přebytky el. energie ukládá do baterií a při poklesu výkonu naopak doplňuje energii z baterií do sítě domu. Výhodou oproti čistě OFF-Grid systému je, že o el. energii nepřijdeme, ani když dojde kapacita baterií, protože pak si bereme el. energii z rozvodné sítě.

U tohoto systému se množství baterií nemusí podřizovat spotřebě domu, ale dá se přizpůsobit finančním požadavkům majitele, jelikož dům není závislý pouze na FV elektrárně tak, jak je tomu u OFF-Grid systému.

Výhody solární energie:

• Snížíte své účty za elektřinu: sluneční světlo je zdarma, takže jakmile jste zaplatili za počáteční instalaci, vaše náklady na elektřinu se sníží.
  -Solární elektřina je zelená. Obnovitelný zdroj energie neuvolňuje žádné škodlivé emise oxidu uhličitého (CO2) nebo jiné znečišťující látky.
• Typická domácí solární elektrárna by mohla ušetřit více než jednu tunu CO2 ročně – to je více než 30 tun za dobu své životnosti.
• Rychlejší návratnost investice díky státní dotaci z programu zelená domácnostem.
• Solární panely na střeše mohou zvýšit hodnotu vašeho majetku.
• Lze je integrovat do jakékoli budovy, kde výrazně snižují energetickou spotřebu;
• Nezpůsobují hluk, nejsou zdrojem škodlivých emisí a znečišťujících plynů – křemík je netoxická surovina;
• Jsou bezpečné a vysoce spolehlivé. Životnost panelů je více než 30 let (po 25 letech provozu jejich výkon neklesne pod 80 % startovacího výkonu), názory na energetickou návratnost se pohybují v rozmezí od 7 do 10 let (pouze pro srovnání: energetická návratnost jaderné elektrárny se uvádí 10 až 14 let );
• Provoz FVE nevyžaduje žádnou údržbu;
• Panely se snadno instalují;
• Fotovoltické panely a fotovoltaika jako taková lze recyklovat (k jejich výrobě se kromě křemíku používá například i sklo a hliník).

11 důvodů proč si vybrat nás:

1. Instalujeme pouze nejlepší ověřené a certifikované technologie,
2. Garantujeme kvalitu, férové ceny, profesionální přístup, odbornost,
3. Vše vyřešíme a vše vyřídíme za Vás,
4. Každý zákazník je pro nás jedinečný a navrhneme jedinečný systém pro Vás,
5. Byrokracii připojení k elektrárnám vyřídíme kompletně za Vás,
6. Máme za sebou stovky úspěšných a dodnes fungujících instalací na Slovensku i v zahraničí,
7. Všichni klienti jsou naši přátelé a dodnes jsme s nimi v kontaktu,
8. Pracuji na Slovensku, v EU, ale také v Africe a Asii.
9. Naši pracovníci jsou pravidelně školeni a zkoušeni
10. Zatím nám nikdo nepadl ze střechy a nezabil se
11. Umíme vyřídit financování z 5 bank na Slovensku

Naše nabídka:

• Kompletní dodání fotovoltaické elektrárny na klíč
• Největší nabídka fotovoltaických systémů na Slovensku
• Profesionální montáž fotovoltaiky s důrazem na detaily
• Pravidelná kontrola našich dodaných solárních elektráren
• Fotovoltaika s montáží po celém Slovensku s dopravou ZDARMA
• Řešení všech administrativních úkonů a vybavení dotace Zelená domácnostem II
• Nejnovější technologie za výhodné ceny
• Prémiové solární panely a střídače
• Přátelský a individuální přístup
• Záruční i pozáruční servis fotovoltaiky

Fotovoltaika – INSTALACE na střechu
Ideální orientace pro instalaci solárních panelů na Slovensku je orientace na jih, s vychýlením do 10° na západ. Ideálním sklonem (úhel dopadu světla) pro solární panely je 30°. Proč orientace na jih? Právě při zachování těchto podmínek jsou fotovoltaické panely, instalované na území České Republiky, schopny maximálně využít energii ze slunce.

Pokud je vaším cílem hlavně snížení faktur za elektřinu, doporučujeme vám například fotovoltaickou elektrárnu bez batérky. Přebytky vyrobené energie, které se nespotřebují pro provoz domácnosti, se využijí k uložení do virtuální baterie nebo k ohřevu teplé užitkové vody (TUV). Kde tento ohřev probíhá prostřednictvím předehřevu TUV ve zvláště nádrži připojené na bojler nebo přímo na ohřev TUV ve vašem bojleru. Tato naše kategorie solárních systémů je typická svojí nejrychlejší návratností. Uvedené fotovoltaické elektrárny podporují také instalaci bateriových modulů v budoucnosti.

Chtěli byste spotřebovat veškerou vaši vyrobenou elektřinu? Provozovat domácí spotřebiče i po západu slunce nebo mít záložní zdroj pokud je výpadek proudu? Vyberte si z naší nabídky FVE s batérkovým úložištěm. Tato fotovoltaika ukládá nespotřebovanou elektřinu do baterií, kde je připravena pro její budoucí potřebu. Obecně platí, že naši zákazníci mají největší radost právě z těchto typů solárních elektráren. Pokud byste chtěli vaši vyrobenou energii v bateriích využívat i v případě výpadku proudu, rádi vám fotovoltaickou elektrárnu doplníme systémem BACK UP, který z vaší fotovoltaiky udělá spolehlivý záložní zdroj.

Technologie otevírají nové možnosti volby komponentů fotovoltaických elektráren, což nám umožnilo sestavit produktové portfolio z produktových řad několika významných celosvětových společností, kde kromě několikaleté záruky komponentů umíme nabídnout kvalitu uvedených fotovoltaických elektráren za výhodné ceny. Naše nainstalované elektrárny pravidelně monitorujeme a zajišťujeme jejich spolehlivou funkčnost, abyste ve spolupráci s námi mohli využívat nevyčerpatelnou energii slunce naplno.

Pokud toužíte po velkém výkonu a vysoké kapacitě baterií nabízíme vám oblíbenou solární elektrárnu s 10kwp a 20kwh baterií, která je pro většinu našich zákazníků tou pravou volbou. Tuto fotovoltaickou elektrárnu lze také rozšířit o další moduly baterie (Max. 30 kWh), o virtuální baterii, kterou využití po nabití kapacity baterií nebo io ukládání přebytků na ohřev teplé vody.

Máme mnohaleté zkušenosti s výstavbou FVE jako například:

• Administrativní budovy
• Strojárenské a průmyslové areály
• Skladové prostory – chladírny, mrazírny, potravinové sklady…
• Obchodní centra a nákupní střediska
• Showroomy
• Datová centra, Mining centra
• Řešení pro developery
• Ale také kontejnery, solarblooms, atd.

Zelený bonus je příplatek k tržní ceně elektřiny, který může získat výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výrobce prodává vyrobenou elektřinu konečnému zákazníkovi nebo obchodníkovi s elektřinou, navíc má právo od provozovatele regionální distribuční soustavy inkasovat zelené bonusy. Výhodou je dosažení vyššího výnosu než v případě režimu výkupních cen. Nevýhodou je určitá míra nejistoty, protože výrobce si musí sám hledat odběratele vyrobené elektřiny a nemá zaručen odběr 100 % vyrobené elektřiny tak jako v případě výkupních cen.

Výkon panelů se udává ve Wp, což je takzvaný špičkový výkon. Tento nominální údaj znamená, kolik elektrické energie fotovoltaické panely vyprodukují při standardních testovacích podmínkách – intenzitě dopadajícího záření 1 000 W/m² a teplotě okolí 25 °C.

Roční produkce: fotovoltaické panely vyprodukují v našich podmínkách na 1 kWp výkonu za rok 1200 až 1300 kWh. Takže panely o výkonu 4 kWp ročně vyprodukují zhruba 4 800 až 5 200 kWh.
Denní produkce během letního pololetí (03/04 – 08/09): průměrně 5 až 6 násobek výkonu, tedy nap. při 4 kWp je denní produkce 20 – 25 kWh. Samozřejmě budou lepší i horší dny.
Mírné odchylky budou logicky také v závislosti na lokalitě, orientaci a sklonu panelů (můžete si vyzkoušet PVGIS 5 pro vaši lokalitu), to však nejsou velké rozdíly, většinou v rozmezí 5 – 10 %.

Průměrná cena elektřiny na Slovensku pro domácnosti může být v roce 2024 průměrně 0,20 – 0,25 € / kWh (podle Eurostatu byla průměrná cena v prvním pololetí roku 2021 pro domácnosti se spotřebou 2 500 – 10 000 kWh ve výši 0,1668 € / kWh, v té jsou však započteny i fixní měsíční poplatky, kterým se vyhnout nelze).

Fotovoltaická elektrárna s výkonem 4 kWp vyprodukuje ročně elektřinu v hodnotě 1250 € (5000 kWh x 0,25 €/kWh), a taková by byla také teoretická maximální úspora na elektřině.

Pokud by se veškerá produkce fotovoltaiky spotřebovala v domácnosti, nebo pokud by u nás fungoval net-metering, fotovoltaika by se uměla vrátit za 4 – 5 let (při současných cenách elektřiny). A to při životnosti systému i přes 30 let. Znělo by to jako dobrá investice? Přitom cena elektřiny bude v budoucnosti (pravděpodobně) z dlouhodobého hlediska růst, otázkou je jakým tempem.

Ve skutečnosti není vůbec samozřejmé dosáhnout 100% využití elektřiny vyprodukované fotovoltaikou (máme však realizace kde to je přes 90%). Skutečná úspora bude proto téměř vždy nižší a tedy i návratnost o něco delší. V praxi se může využití on-gridfotovoltaiky u běžné domácnosti při vyšších výkonech často pohybovat kolem 30-40%. Důvodem je, že v době největší produkce fotovoltaiky (mezi 10,00 – 16,00) bývá spotřeba domácnosti často spíše podprůměrná. A ráno a večer, když je spotřeba vyšší, fotovoltaika už produkuje poměrně málo. A v noci vůbec.

Dnes to však už až tak nevadí, díky/kvůli virtuální baterii se poměrně slušně dá ušetřit i na té elektřině, kterou vyprodukuje fotovoltaika v době, kdy je vaše spotřeba nižší, a elektřina „odteče“ do sítě. S virtuální baterií víte (bez problémů) dosáhnout úspory ve výši 75-80% „hodnoty“ elektřiny vyprodukované fotovoltaikou.

Obecně lze dosáhnout návratnosti fotovoltaiky pod 10 let. Jak hluboko pod 10 let bude záviset na cenách elektřiny v budoucnosti, čím více bude cena elektřiny růst, tím dříve se fotovoltaika „vrátí“.

A odpověď na otázku, zda se fotovoltaika vyplatí, závisí na tom, jak kdo vnímá to, co znamená „vyplatí se“. Fotovoltaika je v podstatě investice, která následně přináší úspory. Někomu se „nevyplatí“ takto investovat ani při návratnosti 5 let, jiný je v pohodě is návratností 15 let a „vyplatí se“ mu to. A mimochodem, i ten koncept „návratnosti“ umí být zrádný, nikdo dnes neví, jak se budou ceny energií v budoucnu vyvíjet (i když různých prognóz můžete najít kolik jen chcete), a právě na nich ta návratnost závisí.

Výkon fotovoltaických panelů se uvádí ve Wp, což je (špičkový) výkon, který panel generuje při standardních testovacích podmínkách (sluneční záření o intenzitě 1 000 W/m² a teplota okolí 25 °C). Výkon celého pole fotovoltaických panelů se udává také ve Wp, častěji v kWp.

Ve skutečnosti však dosahují fotovoltaických panelů svého špičkového výkonu iv případě pěkných slunečných dnů ne tak často a v létě téměř vůbec kvůli vysoké teplotě panelů a poklesu výkonu při vyšších teplotách. Rovněž není špičkový výkon ani maximální výkon, za určitých podmínek (chladno a jasno) to může být i více.

Jelikož fotovoltaika však produkuje mnohem více v létě než v zimě (zhruba 3/4 v letním pololetí a 1/4 v zimním pololetí), v zásadě jsou dvě základní přístupy jak dimenzovat výkon fotovoltaiky.

Fotovoltaický systém by měl být dimenzován a řešen tak, aby se maximum vyprodukované elektrické energie spotřebovalo na místě. Fotovoltaika vyprodukuje v sezóně (březen/duben až srpen/září) denně průměrně 5 – 6 násobek jejího špičkového výkonu. Při 4 kWp je denní produkce v létě cca. 20 – 25 kWh.

V takovém případě by byla roční produkce fotovoltaiky podle charakteru spotřeby elektrické energie a případné akumulace v bateriích na úrovni 1/2 až 2/3 celoroční spotřeby. Takto lze dosáhnout rozumné úrovně využití elektřiny vygenerované panely a minimalizovat nevyužité přebytky.

Při dimenzování kapacity baterií se vychází z denní průměrné produkce fotovoltaiky. Kapacita baterií by měla být orientačně v rozsahu 25 – 40 % denní produkce. V případě fotovoltaiky s výkonem 4 kWp tedy kapacita baterií optimálně v rozmezí 5 – 10 kWh, opět závisí na konkrétní situaci a průběhu spotřeby.

Tato doporučení jsou orientační, optimální výkon závisí na tom, na co všechno budete fotovoltaiku používat nebo umíte použít. V případě řešení s využitím přebytků pro ohřev vody lze zvolit i vyšší výkon.

Má význam při vyšší spotřebě elektřiny nad 6 000 – 7 000 kWh ročně, což často bývá kvůli topení elektřinou (tepelné čerpadlo, elektrický kotel, přímé odporové vytápění v podlaze).

Fotovoltaika se nadimenzuje tak, aby vyprodukovala za rok přibližně celoroční spotřebu. Samozřejmě většinu toho vyprodukuje v létě, kdy to nelze přímo spotřebovat, ale dnes už lze využít virtuální baterie a podobných služeb k „přenesení“ této produkce mezi létem a zimou.

I přes o něco nižší úspoře u virtuální baterie (vysvětleno níže) v porovnání s tím, pokud produkci fotovoltaiky spotřebujete přímo (a tedy nemusíte brát elektřinu ze sítě), to dnes už nevychází až tak špatně. A to i kvůli nárůstu ceny samotné elektřiny a mírnému snížení distribučních poplatků.

Všechny (až na ojedinělé výjimky) rodinné domy mají třífázovou elektřinu. Je proto třeba i třífázové připojení fotovoltaiky? Nejprve, zda je fotovoltaika připojena na jednu fázi nebo tři fáze, a tedy dodává elektřinu do jedné fáze nebo všech tří fází, závisí na měniči. Nesouvisí to se zapojením samotných panelů. Jednoduše měnič má vstup(y) – panely, a výstup – buď jednofázový nebo třífázový.

Ve zkratce, zda má být fotovoltaika jednofázová nebo třífázová, závisí na jejím výkonu, ničeho jiného.

Při výkonech fotovoltaiky do cca. 4 kWp stačí jednofázový měnič. Výhodou jednofázového připojení fotovoltaiky je také cena měniče a celého systému. Třífázové připojení, i když je technicky možné, by vyšlo zbytečně dražší.

Třífázový měnič je potřebný při výkonu fotovoltaiky nad cca. 4 kWp. Hlavně je to stanoveno zákonem (připojení fotovoltaiky do jedné fáze přes jištění 16 A, tedy 16 A x 230 V = 3,68 kW). Také se v drtivé většině měniče s nižším výkonem vyrábějí jednofázové a s vyšším většinou třífázové, i když přesná hranice není.

Totiž úspora díky fotovoltaice – bude stejná při jednofázovém i třífázovém připojení fotovoltaiky, tedy měniče. U nás (naštěstí, na rozdíl například od České republiky), funguje součtové měření všech fází elektroměrem. I když (čtyřkvadrantový) elektroměr měří jednotlivé fáze samostatně, aktuální celková spotřeba/dodávka ze/do sítě naměřená elektroměrem je součtem aktuálních měření na jednotlivých fázích. Např. když se u jednofázového měniče dodává na jedné fázi z fotovoltaiky do sítě 2 kW (jelikož ne vše z fotovoltaiky se spotřebuje přímo, protože některé spotřebiče jsou připojeny na jiných fázích), na druhé fázi je spotřeba 1,5 kW a na třetí spotřeba 0, 5 kW, elektroměr tehdy naměří „nulu“, jelikož součet všech tří fází je nulový. To se však (pro upřesnění) děje v reálném čase, ne např. v rámci hodiny, dne, měsíce…

Takže i když fyzicky z fotovoltaiky nespotřebujete na té jedné fázi u sebe vše co byste mohli, na elektroměru se to „vykompenzuje“ az tohoto hlediska není žádný rozdíl v úspoře elektřiny mezi jednofázovou a třífázovou fotovoltaikou.

Drobná „komplikace“ je při jednofázové fotovoltaice při sledování spotřeby a hybridním měniči s bateriemi. Pokud se totiž použije jednofázový smartmetr (elektroměr) k měniči, měnič nebude „vědět“ o spotřebě na ostatních dvou fázích a nebudete vidět v monitoringu korektní údaje o spotřebě a v případě hybridního měniče s bateriemi také měnič nebude optimálně nabíjet a vybíjet baterie.

Dá se to řešit dvěma způsoby:
Připojení jednofázových spotřebičů v domácnosti (ideálně všechny) na tu fázi, kdy dodává fotovoltaika. Má to však omezení – hlavní jistič. Většina rodinných domů má 25 A, tehdy by neměly být špičky spotřeby ze sítě přes 6 kW (25 A x 230 V = 5,75 kW + drobná rezerva kvůli vypínací charakteristice jističe). Tedy abyste najednou nezapnuli mnoho spotřebičů s vyšším příkonem – například. elektrická varná deska/trouba, pračka, do toho vysavač, žehlička, ještě varná konvice… Ve velké většině případů to však pro praktický život nepředstavuje větší problém.

Použít třífázový smartmetr namísto jednofázového – vlastní odzkoušené know-how, které ne všichni znají a používají. Takto bude měnič přesně „vědět“ o celkové spotřebě elektřiny a budete ji v monitoringu vidět korektně. Také u měniče s bateriemi dosáhnete lepšího využití fotovoltaiky – totiž pokud by měnič „řešil“ jen spotřebu na jedné fázi (tedy ne celou domácnost), nabíjel by baterie i tehdy, pokud by nemusel, to znamená pokud by se s třífázovým smartmetrem dalo přímo pokrýt spotřeba na jiných fázích. Baterie by v takovém případě byly nabité mnohem dříve a následně by nadprodukce šla do sítě „navěřím v boha“, bez ohledu na to, zda je na jiných fázích spotřeba nebo ne.

u on-grid měničů ne,
u hybridních částečně.

Všechny on-gridměniče se musí v případě výpadku sítě odpojit a nedodávat výkon z fotovoltaiky do domácí elektroinstalace (fyzicky propojené se sítí, neboť ta elektroinstalace je jí také napájena). Dnes je již taková funkcionalita součástí měniče, nazývaná „anti-islanding“ (a nedá se vypnout, obejít nebo jinak „ošidit“).

Fotovoltaika se (v rodinném domě) připojuje paralelně se sítí – to znamená že fotovoltaický měnič dodává do stejné elektroinstalace jako síť. Odepnutí on-grid měniče je nezbytné z důvodu bezpečnosti – například. někdy je beznapěťový stav v síti záměrně (při opravách) a tehdy je zapotřebí, aby tam nebylo napětí ani elektřina z fotovoltaiky. Dalším problémem je, že při opětovném „náběhu“ sítě by na sebe „narazila“ nezosynchronizovaná elektřina ze sítě a fotovoltaiky a způsobilo by to řádnou šaparatu, mimo jiné by se mohly poškodit až „odpálit“ citlivější spotřebiče (elektronika) v domácnosti.
Chcete-li mít elektřinu z fotovoltaiky iv případě výpadku sítě, nezbytný je hybridní měnič s bateriemi.

Hybridní měniče GOODWE mají samostatný back-up výstup, do kterého měnič „dodává“ elektřinu z panelů/baterií iv případě výpadku sítě. Tento výstup měniče však nesmí být „propojen“ s ostatní elektroinstalací v domácnosti, „zálohované“ spotřebiče musí být „napájeny“ přímo z měniče. Prakticky to řešíme tak, že se přivede samostatný kabel z tohoto výstupu měniče do rozvaděče a „kritické“ spotřebiče/okruhy/zásuvky, které mají být napájeny z fotovoltaiky iv případě výpadku sítě, se připojí na tento výstup měniče. Jiné hybridní měniče mají také možnost takového napájení při výpadku sítě, ale mají to řešené složitěji.

Rozměry fotovoltaických panelů jsou dnes různé, na výšku od 1,7 m výše, při šířce většinou kolem 1 m. Výkon jednoho panelu je dnes v monokrystalických panelech nejčastěji 370 – 410 Wp, není však výjimkou přes 450 Wp, dokonce už i kolem 600 Wp. Není to ovšem vyšší účinností, ale většími rozměry panelu. Výkon na m² hrubé (obrysové) plochy panelů je v současnosti něco přes přibližně 200 Wp. Takže například na 3 kWp je zapotřebí zhruba 15 m² plochy panelů.

Dále by měla být plocha střechy pro umístění panelů orientována ideálně mezi jihovýchodem a jihozápadem, bez stínění i dílčího v průběhu dne, a to například komíny, vikýři, okolními stromy apod., protože to v určité míře negativně ovlivňuje produkci elektřiny panely.

Rozmístění panelů na střeše je pak již na zvážení prostorových možností i konečného vzhledu střechy po instalaci panelů. Na trhu jsou dnes již také panely s většími rozměry a tím i vyšším výkonem na panel (má výšku přes 2 metry), pro problematičtější střechy lze využít i takové panely.

Potřeba poměrně velké plochy střechy (což bývá problémem zejména u členitých střech) na umístění panelů může být u fotovoltaiky někdy nevýhodou, v porovnání například s vyžadovanou plochu kolektorů používaných pro ohřev vody, kde stačí plocha 3x menší.

Stavební povolení není nutné. Tedy v drtivé většině případů, jelikož se umístěním panelů na střechu „podstatně nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby oproti účelu, pro který byla původní stavba povolena a neohrožují se zájmy společnosti“. Při umístění fotovoltaických panelů na střechu domu se (standardně) nic z toho neděje.

Stavební ohlášení také není nutné. Sice to není jednoznačně uvedeno v zákoně, nejbližší jsou ustanovení, že stavební ohlášení se nevyžaduje při udržovacích pracích, jako (mimo jiné) opravy a výměna střešní krytiny nebo povrchu plochých střech, údržba a opravy technického, energetického nebo technologického vybavení stavby, jakož i výměna jeho součástí, jestliže se tím zásadně nemění jeho napojení na veřejné vybavení území ani nezhorší vliv stavby na okolí nebo na životní prostředí.

Jelikož si však mnohé stavební úřady (přesněji jednotliví úředníci) vysvětlují zákon po svém, chcete-li mít jistotu, doporučujeme prokonzultovat potřebu ohlášení takové „stavební úpravy“ se stavebním úřadem (obecní / městský úřad).

Nejprve, na vysvětlení, protože stále si to dost mnoho lidí neuvědomuje – vlastní a virtuální baterie nejsou z hlediska úspor úplně rovnocenné: virtuální baterie i půjčovna elektřiny vám „ušetří“ méně než vlastní baterie.

U virtuální baterie ani půjčovny elektřiny nejsou dodávky elektřiny z fotovoltaiky do sítě a zpětné „čerpání“ účtovány 1:1. Tedy že by se odečetla z faktury celá/celková cena za kilowatthodiny, které jste dodali do virtuální baterie a „použili“ je později.

Cena elektřiny pro domácnosti se skládá ze dvou základních kategorií složek: elektřina jako taková (cena „silové“ elektřiny) a distribuční poplatky a ostatní tarify – konkrétní variabilní složka tarifu za distribuci, tarif za provoz systému, za systémové služby, za ztráty elektřiny při distribuci a odvod do jaderného fondu. Tyto distribuční poplatky musí být podle zákona zákazníkovi / odběrateli naúčtovány za každou dodanou kWh elektřiny, bez ohledu na to, zda je z „virtuální baterie“ nebo „půjčovny elektřiny“. Pro přesnost samozřejmě kromě toho jsou na faktuře i pevné měsíční poplatky za odběrné místo, ale pro tento případ to není rozhodující, těch se zbavit nedá.

Poměr ceny samotné elektřiny a ceny distribuce je pro domácnosti v roce 2022 přibližně 60 % elektřina / 40 % distribuce, v závislosti na dodavateli a sazbě. Do roku 2021 to bývalo opačně, zhruba 40% elektřina: 60% distribuce, ale cena elektřiny se zvýšila a distribuční poplatky mírně klesly. Tedy elektřinu „čerpanou zpětně“ z virtuální baterie nebo půjčovny elektřiny nemáte „zdarma“, ale zaplatíte za ni zhruba 40% běžné ceny. Kromě toho jsou za tyto služby i poplatky, ty však nejsou výrazné.

Přesto u virtuální baterie a půjčovny elektřiny dnes již ušetříte poměrně dost, i když ne tolik jako u vlastní baterie (ztráty při nabíjení a vybíjení baterií jsou u lithiových do 5% – celkové, v rámci celého cyklu nabití-vybití, to není nic podstatného).

V roce 2022 vychází již virtuální baterie z hlediska „návratnosti“ investice do fotovoltaiky výhodnější než vlastní baterie.

I z tohoto důvodu dnes stále více zákazníků s vysokou spotřebou, často i 10 a více MWh (kvůli vytápění elektřinou – buď přes tepelné čerpadlo nebo odporově), si nainstaluje fotovoltaiku s roční produkcí za rok na úrovni jejich celkové roční spotřeby a „přenese“ si nadprodukci z léta do zimního období (na topení) přes virtuální baterii. Ani toto nevychází dnes už tak špatně.

Při virtuální baterii je zde však ještě jeden faktor, který je třeba zvážit a vzít v úvahu, a to určitá nejistota. Je to totiž služba nabízená dodavatelem elektřiny, a ten jednak nemá žádnou povinnost ji nabízet a také nemusí platit současné podmínky nastálo. Zatím se však toto nezdá být závažným a zásadním problémem.